Meny Sök
Sök på EU-upplysningen

Vanliga sökord

Inga vanliga sökord hittades. Pröva att skriva klart ditt sökord och klicka på sökknappen.

Artiklar om EU

Inga artiklar hittades

Frågor och svar om EU

Inga frågor och svar hittades

Kana o EU lel agoripe

Europaicko tanáči – učokedipe maškar e EU-themeskešefura

Europaicko tanáči cirdel opre o principo po EU:vosko khetánutne butje pe maj lungona vráma de či lel agoripe pa e EU-zákonura. O učomaladjimo si štárval sako berš. Te trubuj šaj keren ekstra učomaladjimo.

Ando Europaicko tanáči si ek prezidento, e EU-themenge šefura, prezidentura taj e komisionosko prezidento. O Europaicko tanáči válastij peske prezidentos pe jékhe periodos so si duj taj dopaš berš.

Sar žalpe kana o EU lel agoripe?

Švedo taj e ávera žénengethema len agoripe khetáne pa e néve EU-zákonura. Kado si ke hodj o Švedo šaj afektolij pe e EU:vosko agoripe, de si kana o Švedo musaj te kerel pala e EU:vosko agoripe so o Švedo či kamel.

Kade žalpe kana o Švedo taj e ávera žénengethema aven pe jékhipes pa e EU:zákonura.

1. EU-komisiono rekomendálj ek névo zákoni

EU – komisionoske butji si hodj te rekomendálij néve zákonura. Sakone žénengethemes si ek reprezentanto ando komisiono. E komisionerura site dikhen e EU:voske so si o majfeder taj na e themenge so von reprezentálin.

2. Govermento taj o parlamento lel agoripe

EU-komisiono bišavel peske idévura sakone žénengethemeske. Ando Švedo žan ká o govermento taj parlamento. O govermento informálij e parlamentos sar von dikhen pe kadala idévura taj len e parlamentosko dikhimo pekadala. O govermento ingrel e Švedosko vorbime.

3. Europaickoparlamento lel agoripe

Europaickoparlamento ándej hodj te lel agoripe pa e EU:voske néve zákonura. Reprezentantura linej ávri ando generelno válastáši/aluipe taj 20 andakadala si line ávri ando Švedo.

Europaparlamento lel agoripe khetáne e ministerongetanáčesa ande majbut pušimata. Ande varisave pušimata či lel agoripe a Europaickoparlamento. Kado si eksempel e EU:vosko ávrutno - taj securitickopolitika.

4. Ministertanáči lel agoripe

O švedicko govermento taj sako ávera govermenti anda e EU:voske thema ándej eke ministerosa ande e EU:vosko ministerengotanáči. Ministerongotanáči lel agoripe pa e néve EU-zákonura.

O švedicko govermento aba anglakodo diskutalindas pa o idévo e parlamentosa.

5. Švedo kerel o zákono

Kana e ministerongotanáči lel ek agoripe pa ek névo zákono kodo o Švedo taj e ávera žénengethema site šon ánde ande kodo zákoni. Unjivar o parlamento site paruvel peske švedicka zákonura ke hodj te avel jékhipe e EU:voske zákononca. EU:voske zákonura si direkt.

Parlamento kontrolinel

Pi rig te kontrolálin taj te den pengo dikhimo e govermentoske taj e parlamentoske, sar e parlamentura ande ávera EU:voske thema sile ek áver butji. Kana o EU phenel néve zákonura pe varisave riga o parlamento ande e žénengethema kontrolálin ke hodj e zákonura trubuj pe e EU:vosko levelo vadj majfederi hodj sako jékh them te lel agoripe pa o zákono ande pesko them. O kontrolo šaj kerel ke hodj o komisiono site zumavel pesko idévo pale.

So kerdjolpe o Švedo tena lelape pala e EU:voske zákonura?

EU-komisiono kontrolálij ke hodj e thema keren palakodala zákonura so o EU las agoripe. O komisiono te dikhela ke hodj o Švédo či lelpe pala kodala zákonura o komisiono šaj del opre e Švedos ká o EU:voski krisi.

EU:voska krisi si atunči kodi butji hodj te dikhel ke hodj már o Švedo čikerel (phaglas) e EU:voske zákonura. Švedicka krisi šaj boldenpe ká e EU:voski krisi pušimatonca ke hodj sar e EU:voske zákonura site tolmáčin.

Te dikhen ke hodj o Švedo vadj ávera žénengethema či žan pala e EU:voske zákonura šaj denle opre kadalen ká o EU-komisioni.

EU-komisiono

  • E komisionerura site dikhen e EU:voske so si o majfeder taj na e themenge so von reprezentálin.
  • EU-komisono ávri len pe pánž berš anda e žénengethemeske govermenti.
  • Europaickoparlamento site pinžárel ánde e EU:voske komisionos.

Europaparlamento

  • Sako pánžto berš si válastáši/aluipe po Europaickoparlamento.
  • E citizenura ande sako them šon pengo hango angle penge reprezenton.
  • E thema ká so but žéne si kodalen si majbut reprezentantura sar e thema káso cera žéne si.

Ministeroskotanáči

  • Kodala ministerura so ando regeringo sile pharipe pe kodo pušimo žan ando ministeroskotanáči. Sar eksempel te si vorba pa i natura kodo djés atunči žal o naturakoministeri.
  • Ande e majbut pušimata e ministereskotanáči šaj lel agoripe kana o majoriteto si pe kodo idévo. Si varisave pušimata kana musaj sako ministera te aven po jékhipe hodj te keren agoripe.

EU-krisi

  • EU-krisi si ek mujálo anda sako EU-them.
  • E mujálen e žénengethemeske govermentura lenle ávri pe šoveberšen.
Senast uppdaterad: 2014-01-28

Hade du nytta av denna information?

När du svarar på frågan ovan samtycker du också till att cookies används. Inga personuppgifter lagras. Mer om cookies.